Skip to content Skip to left sidebar Skip to footer

O obci

Socha kacenky

Název obce

Zásadně ta Kačice (singulár). V Kačici, do Kačice atd. Jméno odvozeno od vodní drůbeže – od kachen.

Poloha

Kačice je obec ve Středočeském kraji, 9 km západně od Kladna. Obec zaujímá rozlohu 6,41 km². Obec Kačice se rozkládá v nadmořské výšce 385 až 430 metrů (střed 388 m) na levém břehu potoka Loděnice (Kačáku) podél silnice č. 236 Lány-Smečno. Obec Kačice leží na okraji přírodního parku Džbán. Celé správní území obce Kačice má venkovský charakter zaměřený převážně na zemědělství. Okolí obce je převážně rovinaté až mírně zvlněné, převažují zde pole a lesy. Zeměpisná šířka: 50° 09‘ 40“, zeměpisná délka: 13° 59‘ 23“.

Obyvatelstvo

Vývojovou řadu počtu obyvatel lze rozdělit do několika etap. V letech 1869 – 1930 docházelo k neustálému zvyšování počtu obyvatel. Následovalo období, kdy se až do roku 1980 počet obyvatel v obci Kačice nijak skokově
neměnil. K velkému poklesu došlo až v roce 1991, a to o téměř 200 obyvatel. Od té doby do roku 2013, ve kterém počet dosáhl téměř hranice 1200 obyvatel, měly počty vzestupný charakter. Na konci roku 2017 čítá obec 1204 obyvatel.

Znak Kačice

Dělený štít, v horní červené polovině tři zlatá žezla zakončená zlatými růžemi s červeným semeníkem. V dolní modré polovině plovoucí stříbrná kachna se zlatým zobákem.

Historie

Ještě před panováním Přemyslovců byla většina zdejší krajiny pokryta hustými dubovými a bukovými lesy. Táhlým údolím od Džbánu směrem k jihu meandrovala říčka Loděnice, která hlavně ve své střední části toku protékala svými častými rozlivy, močály a rašeliništi. Levý břeh říčky byl strmější a ohraničoval džbánský opukový masiv, pravý břeh byl více otevřený do krajiny. Podél říčky vedla už v dávnověku obchodní stezka, kterou již Bójové a další kmeny osidlující zemi směřovali od Berounky na severozápad. A tak v jednom bočním údolí u stezky pravděpodobně vznikla obchodní stanice nebo se usadilo několik rodin vypalujících lesy či lovců kachen a postavili si první chalupy. A teprve za několik desetiletí či staletí se začalo stavět na protějším ostrohu proti osadě hradiště nazvané Stochov. Kolonizace země zahájená koncem 12. století mýcením lesů, rozvojem zemědělství i obchodu, znamenala nejenom podstatnou změnu rázu krajiny, ale i vzájemných vlastnických vztahů. Těch několik chalup i s lidmi žijícími na půdě nejvyššího vládce náhle patřilo nejen panovníkovi, ale především těm, kterým je panovník věnoval, prodal či dal do zástavy, ať už to byli vladykové, zemanstvo či církevní spolky. A kdo něco vlastní, chce to mít i zapsané. A tak v roce 1318 se poprvé objevuje jméno Kačice v listinných dokladech. Tehdy ji držel vladyka Zdeněk z Kačice. Od roku 1333 pak jeho dorostlý syn Ješek. Roku 1373 Pešek. Dále pak Ješek Kačírek, jenž před r. 1385 zemřel. Okolo r. 1390 seděl na Kačici vladyka Sulek. V roce 1390 vladyka Sulek z Kačice je ve dvorských deskách z 27. 5. 1399 uveden jako soudce, působil tedy ve dvorských službách. V roce 1396 se připomíná jeho bratr Herša z Kačice. V roce 1415 je zmiňován Vrchota z Kačice. V dobách husitských válek nacházíme kačické vladyky na straně katolické i na straně husitské. V roce 1420 zapsal císař Zikmund za věrné služby bratrů, Petrovi a Ctiborovi z Kačice, původně církevní majetek v ceně 156 grošů, a to vsi Honice, Svojetín a R ynholec. Jan (Jošt) z Kačice byl zase spojencem umírněného husitského svazu Pražanů, za což od nich dostal po roce 1420 do užívání tvrz v Kralupech nad Vltavou, kde sídlil až do roku 1429. Císař Zikmund Joštovi z Kačice v roce 1437 plat v Drastech náležející ke hradu Pražskému nechal zapsat. A jak šly roky, tak se měnili i majitelé Kačice. Jednou byli lepší, jednou horší. Od konce 14. století se tedy vladykové z Kačice dělili o svůj majetek ve vsi s jinými drobnými šlechtici, zatímco sami si zakupovali majetek jinde na Slánsku. Až v roce 1550 – 51 dostává se ves Kačice do majetku Martiniců na Smečně a v jejich majetku pod vrchnostenskou vládou zůstává až do roku 1848.